Radiobiologie
Obsah
Kapitola 1
1. - ZÁKLADNÍ FYZIKÁLNÍ POZNATKY O IONIZUJÍCÍM A NEIONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍ, JEHO DETEKCE A DOZIMETRIE
1.1 Úvod
1.2 Neionizující záření
1.3 Ionizující záření
1.3.1 Charakteristika ionizujícího záření
1.3.2 Radioaktivita
1.3.3 Druhy radioaktivních přeměn
1.4 Druhy ionizujícího záření a jeho interakce s prostředím
1.4.1 Záření alfa
1.4.2 Záření beta
1.4.3 Záření gama
1.4.4 Neutrony
1.4.5 Rentgenové záření
1.5 Veličiny a jednotky v oblasti ionizujícího záření
1.5.1 Veličiny a jednotky charakterizující zdroje záření
1.5.2 Veličiny charakterizující pole záření
1.5.3 Veličiny popisující interakci ionizujícího záření s látkou
1.5.4 Veličiny dozimetrie ionizujícího záření
1.5.5 Veličiny používané v radiační ochraně
1.5.6 Veličiny používané při vnitřním ozáření
1.6 Základy detekce ionizujícího záření
1.6.1 Elektrické detektory
1.6.2 Scintilační detektory
1.6.3 Filmová dozimetrie
1.6.4 Termoluminiscenční dozimetrie
1.6.5 Radiofotoluminiscenční dozimetrie
1.6.6 Elektronická dozimetrie
1.6.7 Neutronová dozimetrie
1.6.8 Metody stanovení vnitřní kontaminace
1.7 Klíčová literatura
Kapitola 2
2. - MECHANIZMY PŮSOBENÍ IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ NA ŽIVÝ ORGANIZMUS
2.1 Mechanizmy na fyzikální úrovni
2.2 Mechanizmy na chemické úrovni
2.3 Mechanizmy na biomolekulární úrovni
2.3.1 Poškození DNA
2.3.2 Rozpoznání a signalizace poškození
2.3.3 Oprava DNA
2.3.4 Chromozomové aberace a bodové mutace
2.4 Mechanizmy na buněčné úrovni
2.4.1 Měření buněčné smrti
2.4.2 Reprodukční buněčná smrt
2.4.3 Apoptóza
2.4.4 Faktory ovlivňující přežívání buněk
2.5 Mechanizmy na tkáňové úrovni
2.6 Klíčová literatura
Kapitola 3
3. - ZÁKLADY BIODOZIMETRIE
3.1 Hematologické testy
3.2 Testy založené na detekci chromozomálního poškození
3.2.1 Nestabilní chromozomové aberace
3.2.2 Stabilní chromozomové aberace
3.2.3 Urychlená kondenzace chromozomů - Premature chromosome condensation (PCC)
3.2.4 Mikrojádra
3.3 Testy založené na detekci poškození DNA
3.3.1 Ložiska γH2AX
3.3.2 Analýza “Comet assay”
3.4 Testy založené na detekci mutací
3.4.1 Glykoforin A (GPA)
3.4.2 Hypoxanthin-guanin-fosforibosyl transferaza (HGPRT)
3.5 Testy založené na detekci dlouhodobých radikálů
3.6 Klíčová literatura
Kapitola 4
4. - ZDROJE IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ VE VZTAHU K OHROŽENÍ ŽIVÉHO ORGANISMU
4.1 Úvod
4.2 Přírodní zdroje záření
4.2.1 Kosmické záření
4.2.2 Přírodní radionuklidy
4.3 Umělé zdroje záření
4.3.1 Zdroje ionizujícího záření využívané ve zdravotnictví
4.3.2 Radionuklidy pocházející ze spadu po jaderné havárii v Černobylu a zkouškách jaderných zbraní
4.3.3 Průmyslové zdroje ionizujícího záření
4.4 Klíčová literatura
Kapitola 5
5. - AKUTNÍ NEMOC Z OZÁŘENÍ (ANO)
5.1 Úvod
5.2 Orgánová poškození
5.3 Fáze akutní nemoci z ozáření
5.3.1 Kostní dřeň
5.3.2 Lymfatická tkáň
5.3.3 Imunitní systém
5.3.4 Gastrointestinální trakt
5.3.5 Nervová tkáň
5.3.6 Kardiovaskulární systém
5.3.7 Dýchací systém
5.3.8 Gonády
5.3.9 Kůže
5.3.10 Oko
5.3.11 Ucho
5.3.12 Psychické důsledky ionizujícího záření
5.4 Laboratorní diagnostika
5.4.1 Hematologické testy
5.4.2 Biochemické změny
5.4.3 Mikrobiologické testy
5.4.4 Další vyšetření
5.5 Diagnostická schémata akutní nemoci z ozáření
5.6 Základy diagnostiky chronické nemoci z ozáření
5.6.1 Stádium astenovegetativních obtíží
5.6.2 Stádium výrazné symptomatologie
5.6.3 Stádium nereparabilního poškození
5.7 Pozdní důsledky celotělového ozáření
5.8 Diferenciální diagnostika nemoci z ozáření
5.9 Léčba radiačního syndromu
5.9.1 Léčba akutní nemoci z ozáření
5.9.2 Kombinovaná radiační poškození (mixty)
5.9.3 Podpůrná léčba
5.9.4 Kauzální léčba
5.10 Klíčová literatura
Kapitola 6
6. - VYUŽITÍ IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ V LÉČBĚ
6.1 Úvod
6.2 Fyzikální principy účinků ionizujícího záření
6.3 Interakce ionizujícího záření na úrovni tkání
6.4 Radiobiologie nádorů
6.5 Radiokurabilita
6.6 Terapeutický poměr
6.7 Potenciace účinků ionizujícího záření, radioprotekce
6.8 Časový faktor v radioterapii
6.9 Radiobiologické modely
6.10 Frakcionační režimy v radioterapii
6.11 Nežádoucí účinky radioterapie
6.11.1 Mícha
6.11.2 Mozek
6.11.3 Periferní nervy
6.11.4 Oko
6.11.5 Slinné žlázy (příušní, podčelistní)
6.11.6 Sliznice dutiny ústní, polykacích cest
6.11.7 Jícen
6.11.8 Plíce
6.11.9 Srdce
6.11.10 Tenké střevo
6.11.11 Játra
6.11.12 Ledviny
6.11.13 Rektum
6.11.14 Močový měchýř
6.11.15 Kůže a podkoží
6.11.16 Další tkáně
6.12 Následné (consequential) nežádoucí účinky
6.13 Velmi pozdní nežádoucí účinky radioterapie
6.14. Postupy a techniky provádění radioterapie
6.14.1 Lokalizace nádorového onemocnění
6.14.2 Volba ozařovací polohy, fixace pacienta
6.14.3 Zakreslení cílových objemů
6.14.4 Ozařovací předpis
6.14.5 Ozařovací techniky
6.14.6 Výpočet dávky – plánovací systémy
6.14.7 Simulace
6.14.8 Ozáření
6.14.9 Techniky sloužící pro zaměření cílů během frakcí radioterapie
6.15 Klíčová literatura
Kapitola 7
7. - OCHRANA PŘED ÚČINKY IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ
7.1 Cíle a koncepce
7.2 Historie a současnost
7.2.1 Historie
7.2.2 Současnost
7.3 Ionizující záření
7.3.1 Vlastnosti
7.3.2 Zdroje
7.3.3 Interakce s látkou
7.4 Veličiny a jednotky
7.4.1 Dozimetrie
7.4.2 Radiační ochrana
7.5 Biologické účinky
7.5.1 Stochastické účinky
7.5.2 Deterministické účinky
7.6 Obecné aspekty ochrany před zářením
7.6.1 Vnější ozáření
7.6.2 Vnitřní ozáření
7.6.3 Normální situace
7.6.4 Abnormální situace
7.7 Specifické aspekty ochrany před zářením
7.7.1 Ochrana pracovníků
7.7.2 Ozáření obyvatel
7.7.3 Ochrana pacientů
7.8 Role mezinárodních organizací v radiační ochraně
7.8.1 Mezinárodní komise pro radiologickou ochranu
7.8.2 Mezinárodní agentura pro atomovou energii
7.8.3 Evropská unie
7.9 Situace v České republice
7.9.1 Legislativa
7.9.2 SÚJB a jeho vyhlášky
7.10 Klíčová literatura
Kapitola 8
8. - VYUŽITÍ NEIONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ V MEDICÍNĚ
8.1 Úvod
8.2 Laser
8.2.1 Fyzikální princip laseru
8.2.2 Klasifikace laserů
8.2.3 Biologické účinky
8.3 Vyžití v medicíně
8.3.1 Dermatologie
8.3.2 Rehabilitace a revmatologie
8.3.3 Chirurgie a ortopedie
8.3.4 Gynekologie
8.3.5 Otorinolaryngologie
8.3.6 Stomatologie
8.3.7 Kontraindikace léčby terapeutickým laserem
8.4 Fotodynamická terapie – PDT
8.5 Ultrafialové záření
8.6 PUVA terapie
8.6.1 Účinky světla využívané k terapii kožních chorob
8.6.2 UV B - fototerapie
8.6.3 Kombinovaná terapie s UV B
8.6.4 Indikace UV B fototerapie
8.6.5 UV A fototerapie a fotochemoterapie
8.6.6 Typy a kombinace PUVA terapie
8.7 Magnetoterapie
8.7 Magnetoterapie
8.7.1 Léčebné účinky magnetoterapie
8.7.2 Kontraindikace
8.8 Klíčová literatura
Kapitola 9
9. - EFEKTY SLUNEČNÍHO ULTRAFIALOVÉHO ZÁŘENÍ A OCHRANA PŘED NÍM
9.1 Úvod
9.2 UV záření – definice, fyzikální vymezení pojmu UV záření
9.2.1 Fyzikální vlastnosti UV záření
9.3 Biologické účinky UV záření
9.4 Pozitivní účinky UV záření
9.5 Negativní účinky UV záření
9.5.1 Poškození DNA
9.5.2 Buněčné poškození
9.5.3 Změny v imunitní odpovědi způsobené UV zářením
9.5.4 Photoaging
9.5.5 Fotodermatózy
9.5.6 Malignity způsobené UV zářením
9.6 Vliv UV záření na lidské oko
9.7 Opalování v soláriích
9.8 Ochrana proti UV záření
9.8.1 Kožní fototypy a přirozená ochrana
9.8.2 Principy ochrany před UV zářením
9.8.3 Ochrana očí
9.8.4 Ochrana proti UV záření u dětí
9.8.5 Systémová ochrana
9.8.6 Aktivní ochrana
9.8.7 Pasivní ochrana
9.9 Legislativa
9.10 Klíčová literatura
Kapitola 10
10. - RADIOPROTEKTIVA
10.1 Úvod
10.2 Fyzikální radioprotekce
10.3 Biologická radioprotekce
10.4 Chemická radioprotekce
10.4.1 Radioprotektiva s krátkodobým účinkem
10.4.2 Radioprotektiva s dlouhodobým účinkem
10.5 Klíčová literatura
Další >
Nabídka
Obsah
Úvod
1. kapitola
2. kapitola
3. kapitola
4. kapitola
5. kapitola
6. kapitola
7. kapitola
8. kapitola
9. kapitola
10. kapitola
Multimedia
Prezentace
Kontrolní otázky
Literatura
Autorský kolektiv
Hledat
powered by sirdik
| SVN