Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) svou činností podporuje mírové využití jaderné energie ve prospěch lidstva a dohlíží, aby nebyla využívána na vojenské účely. IAEA je hlavním světovým mezivládním fórem pro vědeckou a technologickou spolupráci při mírovém využívání jaderné energie. Zároveň slouží jako mezinárodní inspekční orgán, jenž dohlíží na uplatňování bezpečnostních standardů a prověřuje civilní jaderné programy.

IAEA byla založena v roce 1957 jako autonomní orgán v rámci systému Organizace spojených národů. Poskytuje technickou pomoc kolem 140 členským státům a podporuje využití jaderného výzkumu a technologií ve prospěch udržitelného rozvoje.

Monitoruje a prověřuje dodržování bilaterálních a mezinárodních úmluv o nešíření jaderných zbraní a zajišťuje, aby jaderný materiál a zařízení nebyly zneužívány pro vojenské účely. Na všech kontinentech se více než 900 projektů, které spadají do bezpečnostního programu IAEA, účastní přibližně 250 inspektorů.

Řídícími orgány jsou generální konference, v níž jsou zastoupeny všechny členské státy (schází se jednou za rok), a Rada guvernérů, která zasedá v průběhu celého roku. Rada guvernérů je agenturním politickým orgánem, který se skládá ze zástupců 35 členských států vybraných podle regionálního klíče (guvernérů). ČR patří v souladu se Stanovami IAEA do východoevropské regionální skupiny. Rada guvernérů se schází pětkrát ročně - v březnu, v červnu, v září před a po Generální konferenci IAEA (vrcholný řídící orgán IAEA) a v listopadu/prosinci po jednání Výboru pro technickou pomoc a spolupráci.

Hlavní sídlo IAEA je ve Vídni (obr. 42). Česká republika se aktivně podílí na práci IAEA formou účasti na vypracovávání různých dokumentů a materiálů v oblasti radiační ochrany a jaderné bezpečnosti. Řada odborníků z ČR působila jako experti IAEA zapojení do implementace programu agentury.

Obr. 42. Pohled na sídlo IAEA ve Vídni, záběr ze zasedání vrcholového orgánu IAEA a její současný generální ředitel Yukiya Amano

IAEA se v rámci programu technické kooperace významně zasloužila o zvýšení úrovně radiační ochrany a jaderné bezpečnosti v členských zemích, z nichž některé neměly v minulosti prakticky žádné kontrolní mechanizmy pro zabezpečení zdrojů ionizujícího záření a jaderných zařízení. Stejná situace se s pomocí agenturních projektů řešila, i pokud jde o budování infrastruktury, zejména pokud jde o systém oznamování, povolování, inspekce a dalších nástrojů zaměřených na kontrolu zdrojů záření a ozáření pracovníků, obyvatel i pacientů.

Kromě základních bezpečnostních standardů IAEA - BSS - vydává agentura celou řadu dalších dokumentů, které napomáhají členským zemím IAEA jednak implementovat tyto standardy v rámci svého kontrolního systému a jednak podporují rozvíjení radiačních a jaderných technologií pro mírové využití v různých oblastech (obr. 43).

Kromě toho IAEA organizuje řadu kurzů, seminářů a školení, které rovněž přispívají ke zvýšení efektivnosti uvádění nových postupů zaměřených na zvýšení úrovně radiační ochrany a jaderné bezpečnosti.

Obr. 43. Základní bezpečnostní standardy a ukázka některých dalších materiálů vydávaných IAEA s cílem zvýšit úroveň radiační ochrany a jaderné bezpečnosti ve světě.

V poslední době věnuje IAEA mimořádnou pozornost zajištění bezpečnosti silných radioaktivních zářičů, kde je odůvodněná hrozba jejich možného použití pro teroristické útoky. Za tímto účelem rozpracovala IAEA systém kategorizace radioaktivních zdrojů podle stupně jejich nebezpečnosti (obr. 44). V souladu s tímto systémem byly zdroje rozděleny do pěti kategorií, od těch nejnebezpečnějších, používaných v radioaktivních termoelektrických generátorech a průmyslových ozařovačích (kategorie 1), až po méně nebezpečné, které se využívají v takových aplikacích, jako jsou rentgen-fluorescenční analyzátory nebo hromosvody (kategorie 5).

Obr. 44. Kategorizace některých typických radioaktivních zdrojů podle IAEA