Jako zdroj pro UV B záření se dříve využívala tzv. horská slunce. Vzhledem k tomu, že emitovala i část UVC spektra, jež je silně erytemogenní a způsobuje těžkou keratokonjunktivitidu, od jejich užívání se upustilo. Začaly se využívat výbojky emitující širokospektré UV B ( broad band UVB - BB UVB) záření či lampy SUP (selective ultraviolet phototherapy - selektivní ultrafialová fototerapie). Spektrum SUP přesahuje až do UV A oblasti, s maximem okolo 311 nm. Nejmodernějším zdrojem UVB záření jsou nízkotlaké výbojky vybavené filtrem emitující UV B 311 nm. Tento typ záření je u ložiskové psoriázy účinnější než BB UV B nebo SUP.

Před zahájením fototerapie je vždy třeba určit fototyp pacienta, stanovit minimální erytemogenní dávku (MED) a na základě toho stanovit iniciální dávku a následně i celé léčebné schéma. Nejčastěji se začíná s dávkou 50 % MED. Optimální frekvence jednotlivých ozáření je 3x-5x týdně při iniciální fototerapii - trvající obvykle 3-6 týdnů. Pokud během této doby nedošlo ke kompletnímu vyhojení, přistupuje se k udržovací fototerapii. Při ní se frekvence ozáření obvykle snižuje na 2x, posléze 1x týdně. Po celou dobu fototerapie se sčítá kumulativní dávka. Pacient dochází na kontroly k lékaři v pravidelných intervalech a léčebné schéma se přizpůsobuje aktuálnímu stavu kožního onemocnění či reakci kůže na záření.