Jako zdroj UV A záření se v současné době také používají nízkotlaké rtuťové výbojky s luminiferem na vnitřním krytu lampy. Trubice, jež je emitují, jsou v kabinách často osázeny společně s trubicemi emitujícími UV B záření, což zaručuje širší terapeutické uplatnění zářiče. UV A záření lze využívat samostatně, zejména jeho část UV A. Ale mnohem častěji se jeho účinky zvyšují pomocí fotosenzibilizátoru - fotochemoterapie PUVA. V ČR je jako jediný fotosenzibilizátor pro PUVA terapii registrován 8-metoxypsoralen (8-MOP), Oxsoralen cps. Podáván je celkově v dávce 0,6 mg/kg/den obvykle 1-2 hodiny před ozářením UV A. Psoraleny se aditivně váží na jadernou DNA - vstupují do vazeb mezi pyrimidinovými bázemi. Po ozáření se tato vazba stává pevnou - kovalentní. Dochází tak k zablokování mitózy.

Účinek PUVA je tedy antiproliferativní. PUVA má také účinky imunomodulační a supresivní. Stejně jako u UV B je i u PUVA terapie nutné na počátku stanovit iniciální dávku a vypracovat léčebný protokol. U PUVA se pomocí fototestu stanoví tzv. minimální fototoxická dávka (MPD). Na oblast zad se přiloží šablona se 6 okénky, které se za 1 hodinu po požití příslušné dávky 8-MOP ozáří ve stoupajících dávkách UV A zářením. Výsledek se odečítá za 72 hodin. Počáteční dávka se doporučuje do 75 % MPD. Frekvence ozařování je na počátku 4x týdně, při udržovací léčbě se intervaly mezi jednotlivými ozářeními postupně prodlužují. Před zahájením terapie a i v průběhu léčby je nutné vyšetřit jaterní testy vzhledem k hepatotoxicitě psoralenu, dále provést oční vyšetření k vyloučení katarakty. U PUVA terapie je důležité vedení dokumentace s přesným zapisováním a sčítáním jednotlivých dávek záření. Celoživotní kumulativní dávka, jež by neměla být překročena, je 1 000 J/cm².