Nejčastější typ záření, který se v léčbě kožních chorob uplatňuje, je záření ultrafialové.

Léčebně se při fototerapii využívají účinky: imunomodulační (zejména ve smyslu mírné imunosuprese) - UV záření indukuje apoptózu keratinocytů, T-lymfocytů, dentritických buněk a makrofágů, ovlivňuje tvorbu cytokinů. Mechanismus působení UV A a UV B se liší. Tzv. UV B mediovaná smrt buňky je způsobena fotoprodukty, vlastní apoptózou a i působením volných kyslíkových radikálů. UV B záření dále výrazně snižuje počet antigen prezentujících buněk - zvláště Langerhansových buněk. Úzkospektré UV B je navíc schopné indukovat proliferaci T-regulačních lymfocytů s tvorbou protizánětlivých cytokinů, jako jsou interleukin 10 či transformující růstový faktor beta. UV A spektrum indukuje apoptózu T-pomocných lymfocytů přes singletový kyslík a snižuje tak jejich imunitní odpověď přes snížení počtu T-pomocných lymfocytů typu 1 , dále poklesem počtu receptorů pro interleukin 2 a interferon gama. Má účinky antiproliferativní - UV záření snižuje syntézu DNA i proteosyntézu. Významný je také účinek cytotoxický a antimikrobiální - UVB záření stimuluje složky nespecifické imunity. Po UVB ozáření dochází ke zvýšení obsahu antibakteriálních peptidů v keratinocytech, což pak může snížit impetiginizaci léčených ložisek. Při terapii vitiliga se využívá schopnosti podporovat dělení, migraci a aktivaci melanocytů.