Biologické účinky UV záření závisí na energii fotonů, intenzitě záření, době trvání ozáření, schopnosti absorpce záření tkání a na reaktivitě organismu.

Po dopadu slunečního záření na kůži může dojít k jeho lomení, které je způsobené přechodem mezi prostředími s různými indexy lomu. Kůže může z 5 % reflektovat světlo a v podmínkách plochého úhlu dopadu může dojít až k totální reflexi. Hloubka průniku UV záření do kůže závisí na jeho vlnové délce. UV A dosahuje maxima v rozhraní koria a podkoží, UV B dosahuje maximálně do dermálních papil a UV C záření se po vstupu do kůže může i rozptylovat z důvodu interakce s nabitými částicemi.

Sluneční ultrafialové záření