Pozitivní efekt UV záření spočívá v produkci vitamínu D a také pomáhá v léčbě některých nemocí jako křivice, psoriázy, některých typů ekzémů a žloutenky. Tyto aplikace je nezbytné provádět pod lékařským dohledem a musí být zřetelný přínos pro pacienta vyvažující případná rizika vyplývající z expozice UV zářením.

Syntéza vitamínu D - vitamín D se tvoří v kůži působením slunečního záření z provitamínu 7-dehydrocholesterolu, derivátu cholesterolu. UV záření štěpí B jádro sloučeniny za vzniku cholekalciferolu, tedy vitamínu D3. Význam vitamínu D je v účasti při resorpci vápníku a fosfátu ze střeva a přispívá tak k regulaci a optimalizaci hladiny vápníku a fosforu v krvi, a proto je důležitý pro stavbu kostí. Nedostatek vitamínu D se projevuje změknutím kostí v důsledku ztrát a nedostatečné resorpce vápníku a fosfátu. U dětí se tento nedostatek projevu jako křivice, u dospělých pak jako osteomalacie. Rovněž se projevuje i zvýšenou kazivostí zubů.

Schéma syntézy vitamínu D

1. V kůži dojde účinkem slunečního záření o vlnové délce okolo 300 nm k rozštěpení B kruhu mezi uhlíkem 9 a 10 a vznikem cholekaliciferol.

2. Cholekarciferol je krevním oběhem zaveden do jater, kde dojde k hydroxylaci na 25 uhlíku, tím vznikne 25 - hydroxykalciferol (25 - OHC).

3. 25 - OHC je opět krevním oběhem opět zanesen do ledvin tam probíhá druhá dihydroxylace na 1 nebo 24 uhlíku. Při těchto reakcích vzniká 1, 25 - dihydroxykalciferol (1, 25 - OHC) nebo 24, 25 - hydroxykalciferol (24,25 - OHC).

1, 25 - OHC se podílí na krátkodobé regulaci extracelulární koncentraci vápníku a fosforu.

24, 25 - OHC podílí se na zabezpečení mineralizace kostí.