Zdroje ionizujícího záření zahrnují v zásadě radionuklidy (přírodní i umělé, a stejně tak jaderné reaktory založené na štěpení těžkých jader některých nuklidů), kosmické záření a také radiační generátory, kde se jedná v podstatě o různé systémy využívající urychlených nabitých částic (obr. 3).

V případě kosmického záření se jedná o vysokoenergetické záření dopadající do zemské atmosféry ze slunce nebo z dalších zdrojů v kosmu.

Obr. 3. Principiální zdroje ionizujícího záření

Radioaktivní zdroje emitují různé druhy ionizujícího záření jako důsledek jejich radioaktivních přeměn nebo jiných jaderných procesů, zejména pak štěpení. Přeměna radionuklidů přitom probíhá samovolně a není ji možné ovlivnit žádnými vnějšími zásahy. Malé koncentrace přírodních radionuklidů se vyskytuje všude kolem nás, tj. v horninách, stavebních materiálech, ve vodě i ve vzduchu. V lékařských a průmyslových aplikacích se však vesměs používají radioaktivní zdroje na bázi radionuklidů vyrobených pomocí ozařování na jaderných reaktorech nebo urychlovačích. Na obr. 4 je znázorněn terapeutický ozařovač s Co-60, produkt ÚJP Praha .

V současné době se urychlovače hojně využívají i v radioterapii, kde lineární elektronové urychlovače postupně nahrazují kobaltové ozařovače. Pohled na jeden z takových urychlovačů je na obr. 5.

Jaderný reaktor lze také považovat za významný zdroj záření, zvláště neutronů s převážným zastoupením tepelných neutronů. V tomto zdroji probíhá řetězová jaderná reakce, kterou lze řízením udržet stabilní. Pohled do reaktorového sálu Jaderné elektrárny Dukovany je na obr. 6.

Radiační generátory produkují záření pouze v případě přívodu energie, která je zapotřebí k vytvoření potřebných podmínek pro urychlování nabitých částic. Tento typ zdrojů zahrnuje jak jednoduché rentgenky, tak i složité urychlovače, které ve většině případů slouží pro výzkumné a vědecké účely.

Příkladem takového zdroje je i obří urychlovač Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN), který je na obr. 7.

Obr. 4. Ozařovací komplet kobaltového ozařovače Terabalt UJP Praha

Obr. 5. Pohled na typický lineární urychlovač elektronů, který slouží k ozařování nádorů v režimu elektronů nebo záření X

Obr. 6. Pohled na jeden z reaktorů Jaderné elektrárny Dukovany

Obr. 7. Pohled na experty sledující stopy pohybu částic v urychlovači LHC v CERN