7.9.2 SÚJB a jeho vyhlášky

Státní úřad pro jadernou bezpečnost ( SÚJB ) byl založen 1. ledna 1993, jeho působnost je dána tzv. Atomovým zákonem o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření. Hlavní úkol SÚJB je vykonávání státní správy a dozoru nad využíváním jaderné energie a ionizujícího záření, stanovení základních podmínek zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, havarijní připravenosti a fyzické ochrany a výkon státní správy a dozoru při využívání jaderné energie a při činnostech vedoucích k ozáření, vytvoření státem garantovaného režimu pro zajištění bezpečného ukládání radioaktivních odpadů a havarijní připravenost pro případ radiačních nehod.

SÚJB sídlí v Praze a má svá regionální centra v Praze, Brně, Českých Budějovicích, Plzni, Hradci Králové, Ústí nad Labem, Ostravě a lokalitní pracoviště v Jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín. Svojí působností zajišťuje hodnotící a kontrolní činnost a vydávání povolení k jednotlivým činnostem vymezeným ustanovením Atomového zákona. SÚJB je ústředním orgánem státní správy a je přímo podřízen vládě ČR (obr. 46). Tímto postavením splňuje SÚJB požadavek IAEA na nezávislost dozorných orgánů na uživatelích nebo provozovatelích zařízení využívajících ionizující záření nebo jadernou energii.

 

Sídlo SÚJB v Praze, jeho předsedkyně Ing. Dana Drábová, PhD a jedno z nejvýznamnějších jaderných zařízení v ČR, Jaderná elektrárna Temelín, pod kontrolou SÚJB

Obr. 46. Sídlo SÚJB v Praze, jeho předsedkyně Ing. Dana Drábová, PhD a jedno z nejvýznamnějších jaderných zařízení v ČR, Jaderná elektrárna Temelín, pod kontrolou SÚJB

 

SÚJB vykonává státní správu a dozor při využívání jaderné energie a ionizujícího záření, v oblasti radiační ochrany a v oblasti jaderné, chemické a biologické ochrany. Do jeho působnosti zejména patří:

a) výkon státního dozoru nad jadernou bezpečností, jadernými položkami, fyzickou ochranou jaderných zařízení, radiační ochranou a havarijní připraveností v prostorách jaderného zařízení nebo pracoviště se zdroji ionizujícího záření;

b) povolování výkonu činností souvisejících s umísťováním a provozem jaderného zařízení a pracoviště s velmi významnými zdroji ionizujícího záření, nakládání se zdroji ionizujícího záření a radioaktivními odpady, přepravě jaderných materiálů a radionuklidových zářičů;

c) schvalování dokumentace, vztahující se k zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, stanovené Atomovým zákonem, limitů a podmínek provozu jaderných zařízení, způsobu zajištění fyzické ochrany, havarijních řádů k přepravám jaderných materiálů a vybraných radionuklidových zářičů, vnitřních havarijních plánů jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření;

d) stanovení podmínek a požadavků radiační ochrany obyvatel a pracovníků se zdroji ionizujícího záření (např. stanovení limitů ozáření, vymezení kontrolovaných pásem), stanovení zóny havarijního plánování a požadavků havarijní připravenosti držitelů povolení dle Atomového zákona;

e) sledování stavu ozáření obyvatelstva a pracovníků se zdroji ionizujícího záření;

f) koordinace činnosti radiační monitorovací sítě na území České republiky a zajišťování mezinárodní výměny dat o radiační situaci;

g) vedení státního systému evidence a kontroly jaderných materiálů, státních systémů evidence držitelů povolení, dovážených a vyvážených vybraných položek, zdrojů ionizujícího záření, evidence ozáření obyvatelstva a pracovníků se zdroji ionizujícího záření;

h) odborná spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii.

SÚJB je oprávněn vydávat prováděcí předpisy ve formě vyhlášek, které v jednotlivých oblastech aplikace radiačních a jaderných technologií stanovují požadavky na radiační ochranu a jadernou bezpečnost v souladu s Atomovým zákonem.

Jedná se zejména o následující související vyhlášky:

a) Vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění č. 499/2005 Sb. Upravuje podrobnosti ke způsobu a rozsahu zajištění radiační ochrany při práci na pracovištích, kde se vykonávají radiační činnosti, včetně podrobností pro vymezování, označování a oznamování nebo schvalování sledovaných nebo kontrolovaných pásem na těchto pracovištích;

b) Vyhláška č. 146/1997 Sb., ve znění vyhlášky č. 315/2002 Sb. stanovující činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany, požadavky na kvalifikaci a odbornou přípravu, způsob ověřování zvláštní odborné způsobilosti a udělování oprávnění vybraným pracovníkům a způsob provedení schvalované dokumentace pro povolení k přípravě vybraných pracovníků;

c) Vyhláška č. 214/1997 Sb., o zabezpečování jakosti při činnostech vedoucích k ozáření a o stanovení kritérií pro zařazení a rozdělení vybraných zařízení do bezpečnostních tříd;

d) Vyhláška č. 317/2002 Sb., o typovém schvalování zdrojů ionizujícího záření;

e) Vyhláška č. 318/2002 Sb., ve znění vyhlášky č. 2/2004 Sb. o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu.

Z vyhlášek, které se přímo dotýkají radiační ochrany, je nejdůležitější vyhláška č. 307/2002 Sb. [19], která upravuje podrobnosti způsobu a rozsahu zajištění radiační ochrany při práci se zdroji ionizujícího záření. Všechny vyhlášky SÚJB, stejně jako další právní normy, včetně Atomového zákona, jsou harmonizovány s příslušnými směrnicemi a předpisy Evropské unie pro radiační ochranu a jadernou bezpečnost, zejména pak se Směrnicí Rady 96/29/Euratom.

K zajištění adekvátní radiační ochrany na pracovišti se jako součást dokumentace k žádosti o povolení s radiačními zdroji vyžadují provozní řád pracoviště, který obsahuje program monitorování (monitorování samotného pracoviště, monitorování osob, případně monitorování výpustí), vymezení kontrolovaného a sledovaného pásma, program zabezpečení jakosti a vnitřní havarijní plán.

Kromě vyhlášek vydává SÚJB ještě řadu dalších materiálů ve formě doporučení, která obsahují podrobnější technické parametry a instrukce ohledně plnění specifických požadavků Atomového zákona a jednotlivých vyhlášek.

 
 

powered by sirdik