Mezi aktivní ochranu se řadí tzv. fotoprotektivní adaptace a fotochemoprotekce. Fotoprotektivní adaptace znamená opakované (6-10x) ozáření UV zářením těsně podprahovými dávkami, které podpoří přirozené mechanismy. S tímto postupem ale část skupiny vědců nesouhlasí a má rozdílné stanovisko, proto se nepoužívá.

Naopak fotochemoprotekce zahrnuje použití přípravku s nízkým obsahem látky 5-MOP (5-methoxypsoralen neboli bergapten (patří mezi furokumariny po ozáření UV B zářením ve vlnových délkách 230 - 380 nm se stávají pro člověka toxické) a zároveň UV B absorbujícího sunscreenu (SPF 6-8) spolu s expozicí přirozeným slunečním světlem nízkých dávek. Uvedená kombinace vyvolá mírné ztluštění stratum corneum (nejvrchnější vrstva epidermis) a produkci melaninu.