a) nemelanomové

• spinocelulární karcinom
• bazocelulární karcinom

b) melanomové 

Maligní onemocnění - nejvážnější zdravotní dopad účinků UV záření na kůži představují kožní zhoubné nádory. Tzv. aktinické keratózy představují plošné rohové novotvary, které mohou být předstupněm pro vznik basaliomu a spinaliomu. Zatímco basaliom roste destruktivně v místě vzniku, spinaliom metastazuje i do vnitřních orgánů. Oba nádory jsou závislé na celoživotní expozici UV zářením a objevují se většinou až ve stáří. Naproti tomu melanom, nádor z pigmentotvorných buněk, může vznikat na kůži po celý život (výjimečně i v dětství), a to spíše na základě akutních solárních popálení vedoucích až k puchýřům.

Nemelanomový typ rakoviny kůže

Zahrnuje spinocelulární a bazocelulární karcinomy. Nebývají smrtelné, ale chirurgické odstranění je velice bolestivé a často i znetvořující. Mezi šedesátými a osmdesátými léty 20 století se incidence zvýšila dvounásobně, jak ukazují studie z Kanady, USA a Austrálie. Nejčastější místa výskytu na těle jsou uši, tvář, krk, předloktí - místa nejčastěji vystavená slunečnímu záření, což dokazuje velký vliv UV záření na karcinogenitu.

Basaliom

Spinaliom na dolním rtu

Melanomový typ rakoviny kůže

Maligní melanom není tak častý jako spinocelulární nebo bazocelulární karcinom, ale je významnou příčinou smrti na kožní nádory. Incidence se významně od roku 1970 zvyšuje - v USA například o čtyři procenta za každý rok. Studie dokazují, že riziko maligního melanomu koreluje s genetickou predispozicí a s expozicí UV zářením. Mezi hlavní faktory patří: velké množství atypických névů, větší incidence je dále u lidí se světlou pletí, modrýma očima a blond vlasy, časté vystavení UV záření, některé studie také dokládají vztah maligního melanomu a spálení kůže v dětském věku, a dále pak kumulativní vystavení slunečnímu záření.

Je nejzhoubnější nádorové onemocnění kůže. Maligní melanom není častým onemocněním, představuje jen 5-7 % všech zhoubných kožních nádorů. Agresivita nádoru však řadí melanom mezi nejzávažnější maligní onemocnění vůbec. Rozlišují se čtyři základní morfologické formy maligního melanomu.

1) Povrchově se šířící maligní melanom

Patří k nejčastějším typům melanomu. Tvoří zhruba 65 % těchto nádorů. Roste nejprve povrchově a v pozdější fázi začne pronikat také do hlubších vrstev kůže. Na kůži se takový růst projevuje vytvořením hrbolku na tmavě hnědé až černé plošce.

2) Nodulární melanom

Pro tuto formu kožního melanomu je od počátku charakteristický patrný hrbol vyvýšený nad okolní kůži, který rovněž signalizuje, že nádor prorůstá do větší hloubky kůže. Tvoří zhruba 20 % všech melanomů.

3) Lentigo maligna melanom

Vzniká na kůži s patrnými známkami poškození slunečním zářením. Jedná se o plošná ložiska, na nichž se střídají světlejší a tmavší odstíny hnědé barvy. Nejčastěji se objevuje u starších osob.

4) Akrolentiginózní melanom

Akrolentiginózní melanom je forma, která vzniká především na periferních partiích lidského těla, typicky na ploskách či dlaních nebo pod nehty. Je záludná v tom, že může zpočátku vypadat jako bradavice, modřina či mozol.