Kolem zdrojů ionizujícího záření existuje určité pole záření, jež se charakterizuje fluencí částic nebo fotonů (hustotou prošlých částic nebo fotonů) F . Je to podíl částic dN, které dopadly v daném bodě prostoru na kouli s plochou hlavního řezu da, a této plochy.

 Φ - fluence částic;

dN - počet částic nebo fotonů, jež vstoupily do koule s plošným obsahem da hlavního řezu.

Jednotkou fluence je m^-2.

Obrázek k definici fluence (hustoty prošlých částic).

a - částice přicházející ze všech směrů, čárkovaně je vyznačen hlavní řez koule o ploše da;

b - je znázorněn rovnoběžný svazek částic a plocha 1 cm² umístěná kolmo na směr jejich šíření.

Často se používá další veličiny, která popisuje rychlost růstu fluence v daném časovém okamžiku, a tou je příkon fluence částic nebo fotonů (hustota toku částic nebo fotonů) j; je dán poměrem přírůstku fluence za časový interval dt.

 φ - příkon fluence částic;

 Φ - fluence částic;

dt - časový interval.

Jednotkou příkonu fluence je m^-2s^-1.

  Ve speciálním případě širokého rovnoběžného homogenního svazku částic nebo fotonů udává tato veličina počet částic nebo fotonů, jež projdou plochou 1 m² (umístěnou kolmo na jejich směr) za 1 s.

Obdobně se definují veličiny fluence energie (hustota prošlé energie), jejíž jednotkou je J.m^-2 a příkon fluence energie (hustota toku energie), jejíž jednotkou se W.m^-2.