5.3 Fáze akutní nemoci z ozáření |
Nemoc z ozáření probíhá ve čtyřech fázích: Délka a závažnost jednotlivých fází závisí na dávce záření. Je třeba zdůraznit, že klinický projev nemusí vždy odpovídat závažnosti laboratorních nálezů. Fáze prodromálníJedná se o bezprostřední stresovou reakci organizmu na ozáření a je projevem humorální a neurovegetativní reakce na první projevy poškození. Se zvyšující se dávkou záření jsou obtíže intenzivnější a mají delší dobu trvání. Klinicky se prodromální fáze projevuje nauzeou, zvracením, nechutenstvím, při vyšších dávkách bolestmi hlavy a průjmy. U dávek přesahujících hodnotu 6 Gy je rozvoj poškození organizmu tak rychlý, že kromě uvedených příznaků pozorujeme již bezprostředně po ozáření výrazné funkční poruchy, způsobující až zneschopnění postižených. Příznaky odpovídající postižení centrálního nervového systému, kdy doba trvání prodromální i latentní fáze trvá řádově minuty, označujeme jako „časné příznaky nejtěžších forem radiačního poškození".
Fáze latentníV závislosti na dávce záření dochází přechodně k úplnému nebo částečnému ústupu subjektivních obtíží, které se objevily v prodromální fázi. Se vzrůstající dávkou záření se doba období latence zkracuje a nikdy není dosaženo plné pracovní výkonnosti. Zvýšená fyzická zátěž zhoršuje prognózu přežití a zvyšuje nebezpečí urychleného rozvoje manifestního období s komplikacemi. I přes příznivé klinické projevy laboratorní nálezy dokumentují rozvíjející se poškození životně důležitých systémů, zvláště v důsledku poškození systému krvetvorby a zažívacího traktu. Fáze manifestníV manifestní fázi dochází k plnému rozvoji onemocnění. Jde o projev komplexního poškození, doprovázeného odezvou na úrovni neurohumorálních regulačních mechanizmů a v oblasti látkové výměny. Postižený si stěžuje na zvýšenou únavu, třesavku, krvácení z dásní a z nosu, epilaci, vředy na ústní sliznici. Zatěžuje jej průjem, horečka, při vyšší dávce i krvavé průjmy. Je zvýšena náklonnost k rozvoji mikrobiálních, virových a plísňových onemocnění. Manifestní fáze onemocnění trvá obyčejně 4 až 6 týdnů. V příznivém případě na ni navazuje fáze rekonvalescence. Těžká a zejména velmi těžká forma onemocnění není v současné době vyléčitelná, a proto postižený v této fázi umírá.
Fáze rekonvalescenceJedná se o období, kdy podle závažnosti nemoci z ozáření dochází k úplné nebo částečné úzdravě organizmu. Úplná úzdrava závisí i na individuální citlivosti každého jedince vůči ionizujícímu záření. Nejčastější přetrvávající poruchou, mnohdy doživotně, jsou poruchy spermatogenéze resp. ovariogenéze. V následující části se zaměříme na charakteristiku poškození některých orgánů ionizujícím zářením.
|