1.5.4 Veličiny dozimetrie ionizujícího záření |
Základní veličinou je absorbovaná dávka D, která je definována jako poměr střední energie de sdělené v objemovém elementu dávky o hmotnosti dm a hmotnosti tohoto elementu. D - absorbovaná dávka; dε - střední energie; dm - hmotnost látky. Jednotkou absorbované dávky je J.kg-1, pro který byl zaveden název gray (Gy). Krátce lze říci, že absorbovaná dávka je energie ionizujícího záření absorbovaná v jednotce hmotnosti ozařované látky v určitém místě.
Obrázek k definici absorbované dávky. Dávkový příkon je poměr přírůstku dávky dD za čas dt. D - dávkový příkon; dD - přírůstek dávky; dt - časový interval. Jednotkou je Gy.s-1, často se dávkový příkon vyjadřuje v mGy.h-1 nebo v µGy.h-1.
Kerma K je definována poměrem: K - kerma; dEk - součet počátečních kinetických energií všech nabitých částic uvolněných nenabitými ionizujícími částicemi v určitém objemu látky o hmotnosti dm; dm - hmotnost látky. Jednotkou kermy je, stejně jako jednotkou absorbované dávky, Gy. Kerma se používá jen v souvislosti s nepřímo ionizujícím zářením (záření gama, neutrony). Za podmínky rovnováhy nabitých sekundárních částic se kerma rovná absorbované dávce. Pojem rovnováhy nabitých částic je zřejmý z následujícího obrázku. Dávka v uvažovaném objemu charakterizuje celkovou energii absorbovanou při ozáření tohoto objemu - rovná se součtu dílčích příspěvků DED označených tečkovaně. Kerma charakterizuje energii sdělenou nepřímo ionizujícím zářením při první srážce nabitým částicím (elektronům, protonům) - tato energie dEk je označena šipkou. Rovnováha nabitých částic existuje v případě, že energie odnesená nabitými částicemi mimo uvažovaný objem (část energie dEk) se rovná energii přenesené do tohoto objemu nabitými částicemi, jež do něho vznikly z jeho okolí (částice jsou označeny číslicemi 1 a 2). Pro fotonové záření je podmínka rovnováhy nabitých částic (v tomto případě elektronů) se používá spíše pojmu elektronová rovnováha) splněna, je-li energie záření nižší než 3 MeV. V takovém případě lze veličinu „kerma" nahradit „dávkou".
Obrázek k definici kermy. Kermový příkon K je přírůstek kermy dK za časový interval dt. K - kermový příkon; dK - přírůstek kermy; dt - časový interval. Jednotkou kermového příkonu je Gy.s-1.
Expozice X , definovaná výhradně jen pro vzduch, je dána poměrem: X - expozice; dQ - absolutní hodnota celkového elektrického náboje iontů jednoho znaménka vzniklých ve vzduchu při úplném zabrzdění všech elektronů a pozitronů, které byly uvolněny fotony v objemovém elementu vzduchu o hmotnosti dm; dm - hmotnost látky. Jednotkou je coulomb na kilogram (C.kg-1). Dřívější jednotkou expozice byl 1 R = 0,258 mC.kg-1. Expoziční příkon X je přírůstek expozice dX za časový interval dt. X - expoziční příkon; dX - přírůstek expozice; dt - časový interval. Jednotkou expozičního příkonu je C.kg-1s-1. Veličina expozice se dnes v dozimetrické praxi určena jen pro etalonáž ionizujícího záření - místo ní se doporučuje používat kermu (dávku) ve vzduchu nebo ve tkáni.
|