Pro přibližnou diagnózu stupně akutní nemoci z ozáření (ANO) je rozhodující nástup zvracení. Jestliže pocit na zvracení (nauzea) a zvracení po ozáření chybějí, můžeme předpokládat, že celotělová dávka zevního ozáření nepřekročila 1,5 Gy. Objeví-li se zvracení po druhé hodině a netrvá-li déle než jeden den, je přežití možné. Rychlý nástup zvracení do druhé hodiny po ozáření, které pak přetrvává několik dnů a je provázeno častými průjmy, ohlašuje pravděpodobně smrtelné onemocnění. Vyšetření krevního obrazu můžeme zajistit nejdříve na etapě první lékařské pomoci orientačně u několika ozářených, u všech postižených až po přijetí do nemocniční péče. Využití biodozimetrických metod k upřesnění dávky zevního ozáření patří až na specializované nemocniční pracoviště s patřičným technickým vybavením a odbornou erudicí.

Ihned po celotělovém ozáření nad 80 - 100 Gy dochází k časnému přechodnému zneschopnění s krátkou ztrátou vědomí a hlubokým poklesem arteriálního tlaku na poloviční hodnotu normy. Po odeznění tohoto stavu dojde k úmrtí v průběhu dalších několika hodin až dnů v důsledku oběhového selhání. Osoby v agónii neodsunujeme, poskytujeme jim jen léky tišící bolest podle rozhodnutí zdravotních pracovníků. Snažíme se takto ozářené soustředit ve středisku zasažených, kde pracuje lékař s dalšími zdravotnickými pracovníky.

Rozhodující pro další postup péče o postiženého je skutečnost, zda došlo či nedošlo ke kontaminaci.

Pokud ke kontaminaci došlo, soustředíme všechny postižené osoby na vhodném místě. Proměříme povrch těla pomocí detektoru pro měření β - γ a α - β kontaminace. Následně odstraníme kontaminovaný oděv (kontaminovaný oděv odložíme do připravených polyetylénových pytlů, které se řádně označí jménem, datem a hodinou pro další dozimetrické měření) a proměříme povrch těla po svlečení. K posouzení vnitřní kontaminace proměříme okolí nosu, úst, očí, uší, kde se radioaktivní látky snadno zachytí.

Postup dekontaminace při vnější kontaminaci je následující:

• u chodících postižených provedeme opláchnutí vodou (nejlépe proudem teplé vody od hlavy) a následně kůži otřeme houbou nebo kartáčem a dekontaminujeme vhodným detergentem, poté provedeme znovu opláchnutí proudem vody a pokožku osušíme, u nechodících toto opatření provádí zdravotnický personál pomocí tamponů;

• jako detergent je nejvhodnější kyselé mýdlo, případně 10% roztok EDTA (kyselina etylendiaminotetraoctová) nebo 1% roztok DTPA (kyselina), v případě nouze lze provést dekontaminaci obyčejným mýdlem nebo Jarem;
• pro dekontaminaci dutiny ústní je vhodné vyčistit zuby zubním kartáčkem a dutinu v průběhu čistění opakovaně vypláchneme 3% roztokem kyseliny citronové nebo jiným lehce kyselým roztokem;
• oblast hltanu dekontaminujeme vykloktáním 3% roztoku peroxidu vodíku;
• dutinu nosní, oči, spojivkový vak a uši dekontaminujeme vodou, fyziologickým roztokem nebo borovou vodou;

• omezit vstřebání radionuklidu v případě porušení kůže podporou krvácení a podvázáním končetiny, ránu vyplachovat vodou a sterilně přikrýt;

• dekontaminace se přeruší, bylo-li zamoření sníženo pod mez citlivosti měřící metody nebo hrozí-li porušení celistvosti kůže a nevedou-li opakované dekontaminační postupy k snižování kontaminace.  

Po vdechnutí časné směsi štěpných produktů v rámci první pomoci poskytujeme jodovou profylaxi podáváním dostupných tablet jodidu draselného s cílem zabránit akumulaci radiojódu ve štítné žláze. Podání 100 až 300 mg stabilního jódu v tabletách kalium iodatum (KI) poskytuje bezpečnou ochranu štítné žláze na dobu od 1 do 6 hodin. Podají-li se tablety KI až po příjmu radioaktivního jódu, účinnost se snižuje s prodlužováním intervalu mezi kontaminací a poskytnutím KI. Po 6 hodinách je účinnost jen 50%, za 24 hodin je již profylaktické podání tablet KI neúčinné. Přetrvává-li přítomnost radioaktivního mraku, má smysl ochrannou dávku KI podávat denně, i když dlouhodobá přítomnost osob v zamořeném prostoru je velmi nepravděpodobná. Důležitá je distribuce tablet KI před výpadem radioaktivní stopy. V okolí jaderných elektráren zajišťují toto zásobování přímo jaderné elektrárny.

Při vnitřní kontaminaci lze dekontaminovat pouze zažívací trakt, který provádíme výplachem žaludku a následným podáním některého z adsorbens (např. Carbosorb, Imuna Pharm, Šárišské Michaľany nebo Gastrogenal, FAVEA, Kopřivnice). Pro urychlené vylučování kontaminantů je možné podat laxativa (např.Duphalac sirup, výrobce Solvay Pharmaceuticals B.V.).