Kapitola 1

• 1. - ZÁKLADNÍ FYZIKÁLNÍ POZNATKY O IONIZUJÍCÍM A NEIONIZUJÍCÍM ZÁŘENÍ, JEHO DETEKCE A DOZIMETRIE
• 1.1 Úvod
• 1.2 Neionizující záření
• 1.3 Ionizující záření
• 1.3.1 Charakteristika ionizujícího záření
• 1.3.2 Radioaktivita
• 1.3.3 Druhy radioaktivních přeměn
• 1.4 Druhy ionizujícího záření a jeho interakce s prostředím
• 1.4.1 Záření alfa
• 1.4.2 Záření beta
• 1.4.3 Záření gama
• 1.4.4 Neutrony
• 1.4.5 Rentgenové záření
• 1.5 Veličiny a jednotky v oblasti ionizujícího záření
• 1.5.1 Veličiny a jednotky charakterizující zdroje záření
• 1.5.2 Veličiny charakterizující pole záření
• 1.5.3 Veličiny popisující interakci ionizujícího záření s látkou
• 1.5.4 Veličiny dozimetrie ionizujícího záření
• 1.5.5 Veličiny používané v radiační ochraně
• 1.5.6 Veličiny používané při vnitřním ozáření
• 1.6 Základy detekce ionizujícího záření
• 1.6.1 Elektrické detektory
• 1.6.2 Scintilační detektory
• 1.6.3 Filmová dozimetrie
• 1.6.4 Termoluminiscenční dozimetrie
• 1.6.5 Radiofotoluminiscenční dozimetrie
• 1.6.6 Elektronická dozimetrie
• 1.6.7 Neutronová dozimetrie
• 1.6.8 Metody stanovení vnitřní kontaminace
• 1.7 Klíčová literatura

Kapitola 2

• 2. - MECHANIZMY PŮSOBENÍ IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ NA ŽIVÝ ORGANIZMUS
• 2.1 Mechanizmy na fyzikální úrovni
• 2.2 Mechanizmy na chemické úrovni
• 2.3 Mechanizmy na biomolekulární úrovni
• 2.3.1 Poškození DNA
• 2.3.2 Rozpoznání a signalizace poškození
• 2.3.3 Oprava DNA
• 2.3.4 Chromozomové aberace a bodové mutace
• 2.4 Mechanizmy na buněčné úrovni
• 2.4.1 Měření buněčné smrti
• 2.4.2 Reprodukční buněčná smrt
• 2.4.3 Apoptóza
• 2.4.4 Faktory ovlivňující přežívání buněk
• 2.5 Mechanizmy na tkáňové úrovni
• 2.6 Klíčová literatura

Kapitola 3

• 3. - ZÁKLADY BIODOZIMETRIE
• 3.1 Hematologické testy
• 3.2 Testy založené na detekci chromozomálního poškození
• 3.2.1 Nestabilní chromozomové aberace
• 3.2.2 Stabilní chromozomové aberace
• 3.2.3 Urychlená kondenzace chromozomů - Premature chromosome condensation (PCC)
• 3.2.4 Mikrojádra
• 3.3 Testy založené na detekci poškození DNA
• 3.3.1 Ložiska γH2AX
• 3.3.2 Analýza “Comet assay”
• 3.4 Testy založené na detekci mutací
• 3.4.1 Glykoforin A (GPA)
• 3.4.2 Hypoxanthin-guanin-fosforibosyl transferaza (HGPRT)
• 3.5 Testy založené na detekci dlouhodobých radikálů
• 3.6 Klíčová literatura

Kapitola 4

• 4. - ZDROJE IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ VE VZTAHU K OHROŽENÍ ŽIVÉHO ORGANISMU
• 4.1 Úvod
• 4.2 Přírodní zdroje záření
• 4.2.1 Kosmické záření
• 4.2.2 Přírodní radionuklidy
• 4.3 Umělé zdroje záření
• 4.3.1 Zdroje ionizujícího záření využívané ve zdravotnictví
• 4.3.2 Radionuklidy pocházející ze spadu po jaderné havárii v Černobylu a zkouškách jaderných zbraní
• 4.3.3 Průmyslové zdroje ionizujícího záření
• 4.4 Klíčová literatura

Kapitola 5

• 5. - AKUTNÍ NEMOC Z OZÁŘENÍ (ANO)
• 5.1 Úvod
• 5.2 Orgánová poškození
• 5.3 Fáze akutní nemoci z ozáření
• 5.3.1 Kostní dřeň
• 5.3.2 Lymfatická tkáň
• 5.3.3 Imunitní systém
• 5.3.4 Gastrointestinální trakt
• 5.3.5 Nervová tkáň
• 5.3.6 Kardiovaskulární systém
• 5.3.7 Dýchací systém
• 5.3.8 Gonády
• 5.3.9 Kůže
• 5.3.10 Oko
• 5.3.11 Ucho
• 5.3.12 Psychické důsledky ionizujícího záření
• 5.4 Laboratorní diagnostika
• 5.4.1 Hematologické testy
• 5.4.2 Biochemické změny
• 5.4.3 Mikrobiologické testy
• 5.4.4 Další vyšetření
• 5.5 Diagnostická schémata akutní nemoci z ozáření
• 5.6 Základy diagnostiky chronické nemoci z ozáření
• 5.6.1 Stádium astenovegetativních obtíží
• 5.6.2 Stádium výrazné symptomatologie
• 5.6.3 Stádium nereparabilního poškození
• 5.7 Pozdní důsledky celotělového ozáření
• 5.8 Diferenciální diagnostika nemoci z ozáření
• 5.9 Léčba radiačního syndromu
• 5.9.1 Léčba akutní nemoci z ozáření
• 5.9.2 Kombinovaná radiační poškození (mixty)
• 5.9.3 Podpůrná léčba
• 5.9.4 Kauzální léčba
• 5.10 Klíčová literatura

Kapitola 6

• 6. - VYUŽITÍ IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ V LÉČBĚ
• 6.1 Úvod
• 6.2 Fyzikální principy účinků ionizujícího záření
• 6.3 Interakce ionizujícího záření na úrovni tkání
• 6.4 Radiobiologie nádorů
• 6.5 Radiokurabilita
• 6.6 Terapeutický poměr
• 6.7 Potenciace účinků ionizujícího záření, radioprotekce
• 6.8 Časový faktor v radioterapii
• 6.9 Radiobiologické modely
• 6.10 Frakcionační režimy v radioterapii
• 6.11 Nežádoucí účinky radioterapie
• 6.11.1 Mícha
• 6.11.2 Mozek
• 6.11.3 Periferní nervy
• 6.11.4 Oko
• 6.11.5 Slinné žlázy (příušní, podčelistní)
• 6.11.6 Sliznice dutiny ústní, polykacích cest
• 6.11.7 Jícen
• 6.11.8 Plíce
• 6.11.9 Srdce
• 6.11.10 Tenké střevo
• 6.11.11 Játra
• 6.11.12 Ledviny
• 6.11.13 Rektum
• 6.11.14 Močový měchýř
• 6.11.15 Kůže a podkoží
• 6.11.16 Další tkáně
• 6.12 Následné (consequential) nežádoucí účinky
• 6.13 Velmi pozdní nežádoucí účinky radioterapie
• 6.14. Postupy a techniky provádění radioterapie
• 6.14.1 Lokalizace nádorového onemocnění
• 6.14.2 Volba ozařovací polohy, fixace pacienta
• 6.14.3 Zakreslení cílových objemů
• 6.14.4 Ozařovací předpis
• 6.14.5 Ozařovací techniky
• 6.14.6 Výpočet dávky – plánovací systémy
• 6.14.7 Simulace
• 6.14.8 Ozáření
• 6.14.9 Techniky sloužící pro zaměření cílů během frakcí radioterapie
• 6.15 Klíčová literatura

Kapitola 7

• 7. - OCHRANA PŘED ÚČINKY IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ
• 7.1 Cíle a koncepce
• 7.2 Historie a současnost
• 7.2.1 Historie
• 7.2.2 Současnost
• 7.3 Ionizující záření
• 7.3.1 Vlastnosti
• 7.3.2 Zdroje
• 7.3.3 Interakce s látkou
• 7.4 Veličiny a jednotky
• 7.4.1 Dozimetrie
• 7.4.2 Radiační ochrana
• 7.5 Biologické účinky
• 7.5.1 Stochastické účinky
• 7.5.2 Deterministické účinky
• 7.6 Obecné aspekty ochrany před zářením
• 7.6.1 Vnější ozáření
• 7.6.2 Vnitřní ozáření
• 7.6.3 Normální situace
• 7.6.4 Abnormální situace
• 7.7 Specifické aspekty ochrany před zářením
• 7.7.1 Ochrana pracovníků
• 7.7.2 Ozáření obyvatel
• 7.7.3 Ochrana pacientů
• 7.8 Role mezinárodních organizací v radiační ochraně
• 7.8.1 Mezinárodní komise pro radiologickou ochranu
• 7.8.2 Mezinárodní agentura pro atomovou energii
• 7.8.3 Evropská unie
• 7.9 Situace v České republice
• 7.9.1 Legislativa
• 7.9.2 SÚJB a jeho vyhlášky
• 7.10 Klíčová literatura

Kapitola 8

• 8. - VYUŽITÍ NEIONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ V MEDICÍNĚ
• 8.1 Úvod
• 8.2 Laser
• 8.2.1 Fyzikální princip laseru
• 8.2.2 Klasifikace laserů
• 8.2.3 Biologické účinky
• 8.3 Vyžití v medicíně
• 8.3.1 Dermatologie
• 8.3.2 Rehabilitace a revmatologie
• 8.3.3 Chirurgie a ortopedie
• 8.3.4 Gynekologie
• 8.3.5 Otorinolaryngologie
• 8.3.6 Stomatologie
• 8.3.7 Kontraindikace léčby terapeutickým laserem
• 8.4 Fotodynamická terapie – PDT
• 8.5 Ultrafialové záření
• 8.6 PUVA terapie
• 8.6.1 Účinky světla využívané k terapii kožních chorob
• 8.6.2 UV B - fototerapie
• 8.6.3 Kombinovaná terapie s UV B
• 8.6.4 Indikace UV B fototerapie
• 8.6.5 UV A fototerapie a fotochemoterapie
• 8.6.6 Typy a kombinace PUVA terapie
• 8.7 Magnetoterapie
• 8.7 Magnetoterapie
• 8.7.1 Léčebné účinky magnetoterapie
• 8.7.2 Kontraindikace
• 8.8 Klíčová literatura

Kapitola 9

• 9. - EFEKTY SLUNEČNÍHO ULTRAFIALOVÉHO ZÁŘENÍ A OCHRANA PŘED NÍM
• 9.1 Úvod
• 9.2 UV záření – definice, fyzikální vymezení pojmu UV záření
• 9.2.1 Fyzikální vlastnosti UV záření
• 9.3 Biologické účinky UV záření
• 9.4 Pozitivní účinky UV záření
• 9.5 Negativní účinky UV záření
• 9.5.1 Poškození DNA
• 9.5.2 Buněčné poškození
• 9.5.3 Změny v imunitní odpovědi způsobené UV zářením
• 9.5.4 Photoaging
• 9.5.5 Fotodermatózy
• 9.5.6 Malignity způsobené UV zářením
• 9.6 Vliv UV záření na lidské oko
• 9.7 Opalování v soláriích
• 9.8 Ochrana proti UV záření
• 9.8.1 Kožní fototypy a přirozená ochrana
• 9.8.2 Principy ochrany před UV zářením
• 9.8.3 Ochrana očí
• 9.8.4 Ochrana proti UV záření u dětí
• 9.8.5 Systémová ochrana
• 9.8.6 Aktivní ochrana
• 9.8.7 Pasivní ochrana
• 9.9 Legislativa
• 9.10 Klíčová literatura

Kapitola 10

• 10. - RADIOPROTEKTIVA
• 10.1 Úvod
• 10.2 Fyzikální radioprotekce
• 10.3 Biologická radioprotekce
• 10.4 Chemická radioprotekce
• 10.4.1 Radioprotektiva s krátkodobým účinkem
• 10.4.2 Radioprotektiva s dlouhodobým účinkem
• 10.5 Klíčová literatura