5.9.1 Léčba akutní nemoci z ozáření

Text je určen především pro nelékaře, kteří nemají právo léčit, proto kapitola věnovaná problematice léčby nemoci z ozáření je stručná, uvádí pouze základní skutečnosti.

První pomoc, svépomoc

V rámci první pomoci soustředíme všechny postižené osoby na určeném nebo vhodném místě. V případě podezření požití na radionuklidu během posledních 60 minut se můžeme pokusit o zvracení mechanickým podrážděním.

Prioritní je ošetření případných poranění, popálenin, zástava krvácení. Následuje případná dekontaminace (jodová profylaxe).

Zvláště, pokud nepředpokládáme okamžitý převoz postiženého, jsme povinni zajistit v rámci první pomoci a svépomoci podání prostředků vedoucí ke zmírnění příznaků prodromální reakce. Upřednostňujeme preparáty, které se podávají jinou formou než per os, protože s ohledem na možnou vnitřní kontaminaci nevíme, v jaké míře jsou zažívací cesty postižené. Navíc řada ozářených nemusí být schopna lék polknout a hrozí tak další zdravotnické komplikace. Podáváme především preparáty ke snížení nausey (antiemetika, příkladem může být Kytril amp., výrobce Roche nebo Ondansetron amp., který nabízí více producentů). V případě, že nepředpokládáme převoz v čase kratším než 24 hodin, je vhodné v rámci prevence infekce (obranyschopnost organizmu je v důsledku ozáření výrazně snížena!) aplikovat postiženému některé ze širokospektrých antibiotik (ideální je cefalosporin IV. generace, příkladem může být preparát Cefotaxime LEK, Sandoz Pharmaceuticals d.d.).

Důležité je psychické zklidnění ozářených, můžeme podat například Amitryptilin inj., výrobce Zentiva Praha.

Mezi další povinnosti personálu zajišťujícího první pomoc patří zajištění vyhodnocení dozimetrů (údaj je třeba zapsat a předat ozářenému), zabezpečit přípravu k převozu a zajistit vlastní převoz k poskytnutí další pomoci. V případě delšího pobytu odpovídající stravu, dostatek tekutin a nezbytné sociální podmínky.

Předlékařská pomoc

V rámci předlékařské pomoci je nezbytné podle radiačních podmínek a situace vyvést postiženého z oblasti se zvýšenou radiační zátěží, případně vynést, je-li jeho případné chirurgické poranění natolik vážné, že není schopen opustit prostor sám. Poskytnout poraněnému pomoc, navazující na první pomoc, tedy především zkontrolovat zástavu krvácení, popálená místa překrýt sterilním krytím, fixaci zlomenin, zahájit protišoková opatření a kontrolovat volnost dýchacích cest.

Pokud k tomu nedošlo v rámci první pomoci, podáváme antidota. Přehled antidot, dávky a způsob aplikace jsou uvedeny v tabulce. Před podáním antidota p.o. cestou provedeme výplach úst vodou.

Možnosti cílené dekontaminace u některých izotopů uvádíme v příloze.

Je nutné rovněž zajistit odběr biologického materiálu (moč, stolice, nosní sekret). Vzorky řádné označíme jménem, datem a hodinou odběru.

Základní principy specializované léčby radiačního syndromu

Specializovaná léčba akutní nemoci z ozáření v rozsahu celotělových dávek od 1 do 10 Gy se soustřeďuje po vyhodnocení radiačního poškození podle radiační anamnézy, klinického a laboratorního vyšetření na dva základní směry léčebného úsilí: na léčbu podpůrnou a kauzální.

V České republice jsou pro příjem nemocných ozářených ionizujícím zářením připravena následující pracoviště:

Počet lůžek je však pochopitelně omezen, v případě rozsáhlé havárie přechází organizace péče o postižené do problematiky medicíny katastrof.

 
 

powered by sirdik