Státní úřad pro jadernou bezpečnost ( SÚJB ) byl založen 1. ledna 1993, jeho působnost je dána tzv. Atomovým zákonem o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření. Hlavní úkol SÚJB je vykonávání státní správy a dozoru nad využíváním jaderné energie a ionizujícího záření, stanovení základních podmínek zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, havarijní připravenosti a fyzické ochrany a výkon státní správy a dozoru při využívání jaderné energie a při činnostech vedoucích k ozáření, vytvoření státem garantovaného režimu pro zajištění bezpečného ukládání radioaktivních odpadů a havarijní připravenost pro případ radiačních nehod.

SÚJB sídlí v Praze a má svá regionální centra v Praze, Brně, Českých Budějovicích, Plzni, Hradci Králové, Ústí nad Labem, Ostravě a lokalitní pracoviště v Jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín. Svojí působností zajišťuje hodnotící a kontrolní činnost a vydávání povolení k jednotlivým činnostem vymezeným ustanovením Atomového zákona. SÚJB je ústředním orgánem státní správy a je přímo podřízen vládě ČR (obr. 46). Tímto postavením splňuje SÚJB požadavek IAEA na nezávislost dozorných orgánů na uživatelích nebo provozovatelích zařízení využívajících ionizující záření nebo jadernou energii.

Obr. 46. Sídlo SÚJB v Praze, jeho předsedkyně Ing. Dana Drábová, PhD a jedno z nejvýznamnějších jaderných zařízení v ČR, Jaderná elektrárna Temelín, pod kontrolou SÚJB

SÚJB vykonává státní správu a dozor při využívání jaderné energie a ionizujícího záření, v oblasti radiační ochrany a v oblasti jaderné, chemické a biologické ochrany. Do jeho působnosti zejména patří:

a) výkon státního dozoru nad jadernou bezpečností, jadernými položkami, fyzickou ochranou jaderných zařízení, radiační ochranou a havarijní připraveností v prostorách jaderného zařízení nebo pracoviště se zdroji ionizujícího záření;

b) povolování výkonu činností souvisejících s umísťováním a provozem jaderného zařízení a pracoviště s velmi významnými zdroji ionizujícího záření, nakládání se zdroji ionizujícího záření a radioaktivními odpady, přepravě jaderných materiálů a radionuklidových zářičů;

c) schvalování dokumentace, vztahující se k zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, stanovené Atomovým zákonem, limitů a podmínek provozu jaderných zařízení, způsobu zajištění fyzické ochrany, havarijních řádů k přepravám jaderných materiálů a vybraných radionuklidových zářičů, vnitřních havarijních plánů jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření;

d) stanovení podmínek a požadavků radiační ochrany obyvatel a pracovníků se zdroji ionizujícího záření (např. stanovení limitů ozáření, vymezení kontrolovaných pásem), stanovení zóny havarijního plánování a požadavků havarijní připravenosti držitelů povolení dle Atomového zákona;

e) sledování stavu ozáření obyvatelstva a pracovníků se zdroji ionizujícího záření;

f) koordinace činnosti radiační monitorovací sítě na území České republiky a zajišťování mezinárodní výměny dat o radiační situaci;

g) vedení státního systému evidence a kontroly jaderných materiálů, státních systémů evidence držitelů povolení, dovážených a vyvážených vybraných položek, zdrojů ionizujícího záření, evidence ozáření obyvatelstva a pracovníků se zdroji ionizujícího záření;

h) odborná spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii.

SÚJB je oprávněn vydávat prováděcí předpisy ve formě vyhlášek, které v jednotlivých oblastech aplikace radiačních a jaderných technologií stanovují požadavky na radiační ochranu a jadernou bezpečnost v souladu s Atomovým zákonem.

Jedná se zejména o následující související vyhlášky:

a) Vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění č. 499/2005 Sb. Upravuje podrobnosti ke způsobu a rozsahu zajištění radiační ochrany při práci na pracovištích, kde se vykonávají radiační činnosti, včetně podrobností pro vymezování, označování a oznamování nebo schvalování sledovaných nebo kontrolovaných pásem na těchto pracovištích;

b) Vyhláška č. 146/1997 Sb., ve znění vyhlášky č. 315/2002 Sb. stanovující činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany, požadavky na kvalifikaci a odbornou přípravu, způsob ověřování zvláštní odborné způsobilosti a udělování oprávnění vybraným pracovníkům a způsob provedení schvalované dokumentace pro povolení k přípravě vybraných pracovníků;

c) Vyhláška č. 214/1997 Sb., o zabezpečování jakosti při činnostech vedoucích k ozáření a o stanovení kritérií pro zařazení a rozdělení vybraných zařízení do bezpečnostních tříd;

d) Vyhláška č. 317/2002 Sb., o typovém schvalování zdrojů ionizujícího záření;

e) Vyhláška č. 318/2002 Sb., ve znění vyhlášky č. 2/2004 Sb. o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu.

Z vyhlášek, které se přímo dotýkají radiační ochrany, je nejdůležitější vyhláška č. 307/2002 Sb. [19], která upravuje podrobnosti způsobu a rozsahu zajištění radiační ochrany při práci se zdroji ionizujícího záření. Všechny vyhlášky SÚJB, stejně jako další právní normy, včetně Atomového zákona, jsou harmonizovány s příslušnými směrnicemi a předpisy Evropské unie pro radiační ochranu a jadernou bezpečnost, zejména pak se Směrnicí Rady 96/29/Euratom.

K zajištění adekvátní radiační ochrany na pracovišti se jako součást dokumentace k žádosti o povolení s radiačními zdroji vyžadují provozní řád pracoviště, který obsahuje program monitorování (monitorování samotného pracoviště, monitorování osob, případně monitorování výpustí), vymezení kontrolovaného a sledovaného pásma, program zabezpečení jakosti a vnitřní havarijní plán.

Kromě vyhlášek vydává SÚJB ještě řadu dalších materiálů ve formě doporučení, která obsahují podrobnější technické parametry a instrukce ohledně plnění specifických požadavků Atomového zákona a jednotlivých vyhlášek.